Dobrý den, omlouváme se za zdržení. Váš manžel je zřejmě dítětem velmi kritických rodičů a podobné výtky poslouchal možná hodně často. Většinou přejímáme model chování svých rodičů a to tím silněji, čím více se nám protiví. Jak připoutanost, tak averze vytváří velmi silné „lepidlo“, kterého se těžko zbavujeme. Mám pocit, že manželovo chování nemusíte vysvětlovat sobě, spíš jemu vysvětlete, jak je to pro vás nepříjemné a že byste mnohem více ocenila trochu prostoru. Ženy fungují jinak než muži, pokud Vás manžel miluje, určitě s tím něco udělá.
Veronika Černá
« Předchozí dotaz:
Ahoj, mám dotaz ohledně žárlivosti a připoutanosti. Můj přítel je občas v jiném městě. Před nějakým časem se tam seznámil s jednou slečnou, s kterou občas zajde na kafe nebo na oběd. Mě to docela vadí- i když mi říkal, že mě s ní klidně seznámí:), že je moc sympatická – což mi nepomohlo:). Snažím se na to nemyslet a ani o tom nemluvit, ale pořád to tam mám – a je to prostě hodně nepříjemný. Když třeba vím, že jde na nějakou party, tak už mám představu, jak tam jde s ní – a celé ty filmy po tom – až po svatbu:))Jinak ve vztahu ale všechno funguje, když máme čas – jsme spolu a děláme hodně zajímavých věcí, je pozorný a všechno.. Rozhodně není častěji s ní, je to prostě jen málokdy. Jak se zbavit těchto pocitů? Toho, že když mu zazvoní telefon, tak ve mě hrkne a tak:)Jsem taková podezřívavá. Uvědumuju si, že se tím ten vztah narušuje a je v tom hodně nesvobody – i pro mě. Fakt mi takové prožívání vadí – prostě to obtěžuje. Díky moc za odpověd. Mějte se krásně. / Lenka