Zajímalo by mne jak se budhismus staví k homosexuálům?
Asi tak, jako se staví k fotbalistům bebo hasičům. Prostě všechno je jen určitý druh karmy. Samo o sobě to nemá žádný význam pro rozvoj mysli. Jsou jen určité výchozí kvality, startovací čáry. Je jedno co nebo kdo jsi. Do určité míry. A to přesně do té, kdy jsi schopen (schopna?) pochopit, kde jsi a co chceš. A je úplně fuk, v jaké životní roli se v té chvíli nacházíš – můžeš být král nebo žebrák, spát s klukama nebo holkama (láska je láska :-), jíst květinky nebo celé půlky prasat. Důležité je určité idealistické nastavení mysli toužící po trvalém štěstí a určitý druh zralosti, která způsobí, že to štěstí nehledáš mimo sebe, že tak nějak víš, že máš sám klíče v ruce.
Buddha nemoralizoval a nekontroloval, kdo s kým spí. On jen říkal, která činnost přináší lidem štěstí podle zákona příčiny a následku a která utrpení. K sexu měl prý jen jedno doporučení – aby lidé nepěstovali incest. Kvůli ochraně genetického potenciálu. Příbuzenské množení mimo jiné způsobuje kumulaci vlastností, a to jak pozitivních, tak hlavně negativních a způsobuje degeneraci takové rodové linie, kmene atd.