Dobrý den:) chtěla jsem se zeptat, jak moc velký rozdíl je ve vztahu muž-žena a vztahy stejnopohlavními…žiju několik let s přítelkyní…vím, že Ole a buddhismus kladou celkem velký důraz na doplňování se mezi ženou a mužem a jak je to v tomto případě s lesbickým vztahem? Je tedy o něco ochuzen? Můžu si Oleho věty „přizpůsobovat“ a aplikovat na svůj vztah, i když v něm není mužský element? Děkuju za odpověď:) / Dana
Ahoj Dano,
v buddhismu je vše umění možného. Sexualita je jenom jedním z mnoha projevů mysli na relativní úrovni. I ve stejnopohlavním vztahu se člověk může učit myslet víc na partnera a později na všechny bytosti, než na sebe. Jediné co dělat nemůže jsou pokročilé praxe párového spojení. Ale to nevadí, jednak protože je k tomu potřeba být na vysoké úrovni rozvoje a jednak existuje spousta jiných skvělých metod. To, co se počítá, je, jestli vztah vede k tomu, že se učíme a rozvíjíme, jestli je díky tomu ve vztahu méně ega a více prostoru, důvěry, inspirace a tolerance. A to zdaleka nezávisí na sexuální orientaci, ale na tom jestli se chceme opravdu rozvíjet a jestli praktikujeme. Jak je to ve vašem vztahu s mužským a ženským prvkem víte nejlépe vy dvě, ale jisté je, že mysl v sobě má všechny kvality, nedá se do ní nic přidat, ani ji o nic připravit. Je potřeba ji jenom rozpoznat a k tomu využít vše, co máme k dispozici.
Hodně štěstí