Dobry den, ziji se svym pritelem uz rok, on je praktikujici budhista (i kdyz ted je na tom psychicky spatne kvuli praci – je grafik – a tak mu na meditace a uceni nezbyva moc casu ani vule). Muj problem je v tom, ze mam asi vetsi sexualni chtic nez on. Milujeme se ne zrovna casto, coz me mrzi, protoze nas sexualni zivot je jinak velmi krasny. On ale tvrdi, ze se nechce milovat jen proto, ze ja chci nebo ze on chce – coz se moc casto nestava. Ze zacatku jsem se ho snazila vselijak svadet, ale miloval se se mnou jen z donuceni, coz moc prijemne neni. Zkousela jsem najit uz mnoho informaci o budhismu, zkousim i meditovat a dostat se na jeho myslenkovou uroven, pochopit, proc se nemuzu milovat, protoze mam chut.Budhismus prece milovani nezakazuje, ani neprikazuje milovat se jen za ucelem plozeni deti, to by bylo trochu jine nabozenstvi. Miluji se s nim nejen kvuli rokosi, ale hlavne kvuli jeho blizkosti, a lasce, kterou citim. Milovani ma byt urcitym splynutim dusi, ale on tvrdi, ze k tomu u as nemuze dojit, protoze nejsme na stejne urovni. Obcas me to trapi, muzete mi poradit nejake reseni? / Klara
Dobrý den, svobodný člověk se miluje se svým partnerem právě a výhradně tehdy, když má chuť. Přirozené naplnění našich tužeb není vůbec v rozporu s Buddhovým učením, spíše naopak. Pokud tím ještě můžeme druhé učinit šťastnými, tím lépe. U některých partnerů panuje velká shoda v jejich vzájemné sexualitě, jinde to není zas tak žhavé, ale lidé jsou spolu kvůli jiným oblastem, které sdílejí a ve kterých jsou šťastni. Obecně je praktické mít partnera se stejnou úrovní tělesné touhy, jakou máme my. To se ale nemusí vždy podařit a také to běžně nebývá na dlouho. Z druhé strany, pokud nejsou ve vztahu žádné závazky jako např. děti, každý je svobodný a může se pokusit najít jiné řešení než setrvat ve vztahu, který není naplňující. Anebo pokud je, přát partnerovi i sobě radostný a společný rozvoj. Na všechny frustrace světa je nejlepší trénovat soucitnou lásku k druhým a meditovat.
Hodně štěstí,
Veronika Černá.