Ahoj, mám dotaz ohledně žárlivosti a připoutanosti. Můj přítel je občas v jiném městě. Před nějakým časem se tam seznámil s jednou slečnou, s kterou občas zajde na kafe nebo na oběd. Mě to docela vadí- i když mi říkal, že mě s ní klidně seznámí:), že je moc sympatická – což mi nepomohlo:). Snažím se na to nemyslet a ani o tom nemluvit, ale pořád to tam mám – a je to prostě hodně nepříjemný. Když třeba vím, že jde na nějakou party, tak už mám představu, jak tam jde s ní – a celé ty filmy po tom – až po svatbu:))Jinak ve vztahu ale všechno funguje, když máme čas – jsme spolu a děláme hodně zajímavých věcí, je pozorný a všechno.. Rozhodně není častěji s ní, je to prostě jen málokdy. Jak se zbavit těchto pocitů? Toho, že když mu zazvoní telefon, tak ve mě hrkne a tak:)Jsem taková podezřívavá. Uvědumuju si, že se tím ten vztah narušuje a je v tom hodně nesvobody – i pro mě. Fakt mi takové prožívání vadí – prostě to obtěžuje. Díky moc za odpověd. Mějte se krásně. / Lenka
11. 1. 2009 000 19.01, publikoval Veronika ČernáTo je celkem spletitá situace, tvůj otevřený přístup ale zároveň slibuje úspěch. Určitě máš nějaké kamarády mužského pohlaví, se kterými občas někam zajdeš a to bez svého přítele. A pokud ne, tak si nějaké najdi. Uvidíš, že to nemusí být důvod k tomu, aby se tvůj partner trápil a možná ti to pomůže se i na jeho nové přátelství dívat více z odstupu. Většina lidí ocení ve vztahu pocit svobody a i když je to zvlášť pro ženy těžké, můžou tenhle pocit dát. Asi nejlepší způsob je přát svému partnerovi, aby byl prostě šťastný. A zároveň mu můžeš v klidném stavu vysvětlit, jak na tom jsi a jak si představuješ, že by váš vztah měl vypadat. Je to hodně tvrdé, ale pokud on se rozhodne pro jiný vztah, tak tomu nezabráníš a člověk se určitě líp cítí bez žárlivosti než s ní. Žárlivost je totiž skrytý pocit méněcennosti a ten ke štěstí určitě nepotřebuješ.
Hodně štěstí, Veronika Černá.