Časté otázky k partnerství

Výtah z knihy Moudrost okamžiku (kniha otázek a odpovědí z přednášek lamy Oleho Nydahla).

> náhled knihy na Google Books  > prodej knihy na Kosmas.cz

Pokud tady nenajdete odpověď na vaši otázku, zeptejte se.

Jak se liší láska od touhy?

Láska dává a touha chce pouze vlastnit. Ve skutečnosti je možné říct, že existují různé druhy lásky. Jedna z nich je taková, která se hlavně snaží získat sliby do budoucnosti – ta způsobuje, že všichni zchudnou. Existuje také taková, která dává tolik, kolik může, a tolik také dostává. Ještě něco jiného je soucit – dáváme něco i tehdy, když za to nic nedostáváme. To je dobré do té doby, dokud se na nás lidé následkem našeho soucitu nestávají závislí, ale jsou schopni se od nás učit. Mluvíme také o něčem, co se dá nazvat sdílenou radostí. Pokud jsme ji rozvinuli, radujeme se, když se stane něco dobrého i tehdy, když k tomu nemáme žádný vztah. Poslední druh lásky je rovnost. Na této úrovni jednoduše víme, že všichni mají buddhovskou podstatu, i když je občas těžké to vnímat.

Vždy bychom se měli zamýšlet nad tím, jestli se snažíme vtlačit lidi do nějakého schématu, omezit je, nebo jestli se snažíme dát jim svobodu a způsobit, aby se rozvíjeli. To, co dává svobodu, je vždy dobré.

Jaký je tvůj recept na vydařený partnerský vztah?

Nejdříve bych se snažil pochopit, že jsme se sami narodili a s výjimkou situace, kdy máme společnou nehodu v autě, pravděpodobně také sami umřeme. Potom bych se snažil patřičně ocenit to, jak neobvyklá a velká příležitost je to, že můžeme růst společně s jinou lidskou bytostí. Nakonec bych se snažil pochopit, že když budu myslet na to, co mohu dát, tak z toho všichni něco získávají, a když budu myslet na to, co mohu dostat, tak všichni ztrácí. Takže bych uzavřel takový obchod, jehož cílem by byl především rozvoj.

Samozřejmě, že pokud vstoupíme do blízkého kontaktu s jiným člověkem, musí do sebe všechno zapadat, musí nás něco vzájemně spojovat, musíme spolu mít nějaký svazek z minulých životů a upřímně se o sebe zajímat. Celá ta chemie musí fungovat, jinak z toho nic nebude. A další důležitý bod – jednoduše bych se rozhodl, že budeme svůj vztah budovat na základě bohatství a bude se opírat o přání rozvíjet se. Musí v něm fungovat určitý princip, který nazývám „dynamická pravda“. Podle ní chválíme lidi za ty dobré vlastnosti, které bychom u nich chtěli vidět a které jsou cenné. Oni je potom v sobě uvidí a rozvinou je. Je opravdu dobré do tohoto přístupu investovat trochu energie.

Věci se neustále mění. I když si myslíme, že vnímáme objektivní svět, vidíme ve skutečnosti jenom svou vlastní mysl a své vlastní projekce – proto bychom se měli postarat o to, abychom měli příjemnou mysl a příjemné projekce. Samo zrcadlo září silněji než jakékoliv obrazy, které se objevují na jeho povrchu – pravda má větší sílu než iluze. To, co je pravdivé samo o sobě, je mnohem nádhernější než všechno, co je podmíněné – než jakékoliv věci, o kterých můžeme snít a které můžeme očekávat. Proto čím vyšší je úroveň, na které vnímáme jevy, tím blíže jsme tomu, co je pravdivé.

Myslím si také, že ve vydařeném vztahu je velice důležitý i sex. Od samého počátku bych myslel na to, abych učinil partnera šťastným. Opravdu bych po tom toužil a myslel bych na partnera více než na sebe. Skutečné štěstí se obvykle objevuje tehdy, když sami na sebe zapomínáme. Pokud opravdu směřujeme k tomu, abychom učinili našeho partnera šťastným, bude to příčinou toho, že bude čím dál lepší celý svět – tím způsobem bude čím dál lepší také náš život.

Pokud bych chtěl vybudovat vydařený vztah, rozhodl bych se, že všechno, co je nadosobní, je důležitější, než to, co je osobní. Shodně s tímto přístupem bych se snažil najít něco tvůrčího, něco, co bychom mohli společně dělat. Možná by to měla být meditace, možná něco praktického pro druhé, možná obojí. Také bych si uvědomil rozdíly, které jsou mezi pohlavími, abychom se mohli účinně podporovat a vyhýbat se nepotřebným hádkám.

Ve skutečnosti ženy snadněji vnímají to, co se děje na vnitřní úrovni. Muž je schopen z důvodu silného návyku běžet dlouhou dobu jedním směrem, než si všimne, že už k žádnému rozvoji nedochází – jednoduše běží. Proto by měl používat ženu jako barometr – čerpat od ní informace, které se týkají jejich vztahu. Na druhé straně bych si byl vědom toho, že muž je obecně stabilnější. Na tom bych také stavěl.

Ženy jsou pravděpodobně lepšími lidskými bytostmi než muži, ale muži jsou obecně šťastnější, protože mají horší paměť – ženy si pamatují a muži zapomínají. Další rozdíl spočívá v tom, že ženy velice účinně klamou ostatní a muži sami sebe. Také z tohoto důvodu dochází občas ve vztazích mezi lidmi k nedorozumění.

Obecně bych se snažil získat to nejlepší z mužskosti, a sloučil to s tím, co je nejlepší v ženskosti. Na praktické úrovni, kdybych byl ženou, příliš bych nemluvil – muži to obvykle nemají rádi. Ženy zbožňují mluvit o pocitech a jiných důležitých věcech, ale muži obvykle nejsou schopni se z toho radovat. Kdybych byl muž, nenutil bych ženu, aby se mnou šla na ulici a rozebrala motor v autě, aby viděla, jak vypadá uvnitř – udělal bych to raději se sousedem. Na druhé straně kdybych byl ženou, nevyprávěl bych muži o všech svých vnitřních stavech a pocitech, protože ho to přivede k naprostému zmatku a bude opravdu zaskočen. Bude celou dobu udiveně opakovat: „Jak to miláčku, zase se něco změnilo? Včera jsi přece říkala úplně něco jiného…“ O emocích a nejnovějších událostech v okolí bych si promluvil raději ze sousedkami. Krátce řečeno, o některých věcech bych se bavil s představiteli vlastního pohlaví a o jiných s představiteli pohlaví opačného.

Samozřejmě existuje hodně věcí a aktivit, o které se partneři mohou s úspěchem dělit. Pokud dobře řídíme a pokud k nám má naše partnerka důvěru, pak ji bude bavit sedět na zadním sedadle našeho motocyklu, i když se nebude schopna přímo podílet na technické stránce jízdy – nebude vědět, jak nejlépe vjet do zatáčky, jak udržet správnou rychlost atd. Také muž si určitě po čase všimne, že je schopen se upřímně radovat z toho, že jeho partnerka toho má tolik co říct, což však vůbec neznamená, že bude všemu skutečně a pozorně naslouchat. Kdo kde co dělá, jak jde život blízkým a vzdáleným známým atd.

Následkem přirozeného výběru, který probíhal miliony let, je možné hovořit o určitých vlastnostech mužského a ženského mozku. Jasně je to vidět například na způsobu, jakým lidé řídí auto. Muž má pohled lovce, dívá se jako by přes tunel na velice dalekou vzdálenost, zatímco žena si je spíše vědoma toho, co se děje blízko ní, protože se starala o nejbližší okolí jeskyně. Existuje hodně podobných zajímavých rozdílů mezi pohlavími – dalším je fakt, že žena má v mozku dvě centra řeči, v každé hemisféře jedno, zatímco muž má pouze jedno takové centrum. Zároveň muž je schopen snadněji vypočítat vzdálenosti v prostoru atd.

A ještě něco – vztah dvou lidí bude šťastný, pokud si žena, když vidí, že její partner dělá něco dobře, bude myslet: „To je nádherné, jsme toho schopní tolik udělat“, a když se něco podaří jeho partnerce, bude si muž rovněž schopen pomyslet: „To je nádherné, jsme toho schopní udělat tolik“.

Měli bychom pochopit, že nedostaneme zpět žádnou chvíli, ze které jsme se neradovali – nebudeme moci přijít do žádného úřadu, jako v jedné z  knížek od Sartera, podat reklamaci, a dostat několik dalších let k prožití. Každý den je prvním dnem zbytku našeho života. Proto se opravdu musíme snažit o to, aby všechny naše dny byly dobré.

 Jaký vliv měly na tvůj rozvoj ženy?

Mými nejlepšími učiteli byly vždy ženy. Protože v sobě nemám v podstatě skoro nic ženského, abych se stal opravdu lidský, musel jsem se naučit hodně věcí od žen. Řekl bych, že je to neustálé dávání a braní, nepřetržitá oboustranná výměna. Myslím si, že já jsem si díky ní odnesl stejně mnoho prospěchu jako ony.

Co si myslíš o volné lásce?

Mám z ní radost. Myslím si, že svět by měl být natolik svobodný, aby si lidé sami mohli vybírat způsob, jakým se chtějí ze sebe vzájemně radovat. Chápu, že společnost funguje nejlépe, pokud manželé zůstávají spolu a vychovávají děti, pravděpodobně to také odpovídá přání většiny lidí. Pokud ale člověk nedělá nikoho nešťastným, nemyslím si, že by měla společnost regulovat jeho citový život. Samozřejmě, že by měly existovat zákony, které zabraňují volnou lásku lidem, u kterých byly objeveny nebezpečné choroby. Také děti do určitého věku by měly být pod ochranou a samozřejmě pro ochranu genů by měl být zakázán incest. Myslím si, že jedna z nejinteligentnějších věcí, jakou Buddha udělal, bylo to, že se držel daleko od ložnic lidí, a nesnažil se kontrolovat jejich noční aktivity. Když se podíváme na průřez lidského chování v této oblasti, tak na jedné straně máme Grónsko, kde, když někdo navštíví eskymáckou rodinu, stráví noc s paní domu a je to součást pohostinnosti, a na druhé arabské země, kde se muži tak bojí, že uvidíte, jak pěkně nebo škaredě vypadají jejich životní partnerky, že je oblékají do obrovských vlajících stanů. Hodně žen se tam stává oběťmi silničních nehod, protože nevidí přijíždějící auta, jiné trpí očními nemocemi od neustálého dívání se přes síťku atd. Díky Buddhovým učením můžete žít v každé společnosti bez toho, abyste měli problémy. Dobrý milostný život je takový, který přináší užitek a neubližuje. Jako buddhisté jste svobodní.

Co si myslíš o sexuální volnosti manželů, kteří mají několik dětí? Jak si vybírat mezi touhou po lásce a zachováním rodiny?

To je velice těžké. Po určité době vzájemná přitažlivost mezi partnery slábne. Tehdy se člověk buď spokojí s nevelkým množstvím lásky a je to pro něj nepříjemné, nebo začíná milovat někoho jiného.

Obvykle svým žákům na Západě radím, aby v takovém případě vytvořili „rozšířenou rodinu“. Pokud mezi manželi upadá sexuální přitažlivost, bylo by dobré, kdyby si každý z nich našel jednoho nového dobrého partnera. Náhodné kontakty jsou velice rizikové, obzvláště jestli je jich mnoho – ještě nebyl vynalezen lék proti AIDS. Model rozšířené rodiny se osvědčil v mnoha případech, které znám. Fungovalo to dobře v mnoha situacích, ve kterých by se rodiče rozešli, nebo by ztráceli čas nekonečnými diskusemi a dramaty. Na druhé straně si myslím, že pokud lidé opravdu touží dávat si navzájem radost, budou si schopni dlouho zachovat šťastný sexuální život. Můj otec zemřel ve věku sedmdesáti šesti let a po této stránce byl aktivní do konce života – moje matka s ním byla velice šťastná. Samozřejmě pokud partneři mají děti, tak je to všechno komplikovanější.

Jsi jedním z mála učitelů, který se vyjadřuje k tématu lásky. Proč to tak je?

Je to pravda, většina učitelů jsou mniši, kteří toho o ženách moc nevědí.

Pohled, že muž a žena se od sebe učí a společně se rozvíjejí je dost novodobý a je objevem i pro tradiční buddhistické kultury, které jsou v této otázce skoro stejně ztuhlé jak tradiční křesťanské nebo hinduistické kultury. Samozřejmě, že je to neustále mnohem lepší než islám – ten je opravdu problematický.

Většina lidí si myslí, že se v buddhismu o lásce nemluví, ale ve skutečnosti máme na toto téma velké znalosti. Buddha měl názory skvělého milence a než se kvůli meditaci vzdal života na královském dvoře, radoval se z půvabu pěti set žen. Byl známý silou, dobrotou a neomezenými možnostmi. Kromě toho, pomineme-li úroveň mnichů a mnišek, pro které je tělo něco škodlivého a nebezpečného, tak pro světské lidi je nástrojem k přinášení radosti a pro jogíny svatyní ze světla – čistou a dokonalou. A právě tato nejvyšší úroveň nás na Západě nejvíce zajímá.

Ve skutečnosti bylo v buddhismu tak velké množství mnichů a mnišek hlavně z technologických důvodů. Za dob Buddhy chyběly účinné metody kontroly početí. Ten, kdo byl obdařený velkou rodinou neměl čas na meditaci také proto, že neexistovaly školy a školky, do kterých by bylo možné děti poslat. Především kvůli tomu jsme měli v buddhismu co do činění s tolika mnichy a mniškami. Učení Buddhy se v tomto směru nepodobá hinduismu nebo taoismu, ve kterém panuje přesvědčení, že pokud nepoužíváme nějaký orgán a díky tomu dosáhneme jeho zániku, získáme zvláštní duchovní síly – u nás o to nejde. Jde spíš o to, aby všechny části a aspekty těla a tělesnosti fungovaly správně. Samozřejmě, že taková učení neuslyšíme od mnichů a mnišek, kteří obvykle buddhismus reprezentují.

Co říká buddhismus na téma vztahu ženy s mužem? Existuje v něm učení podobné hinduistické tantře?

V buddhismu to všechno vypadá ve skutečnosti úplně naopak. Podle hinduismu žena reprezentuje aspekt síly, zatímco v buddhismu je muž energie a žena moudrost. Ale zásadní myšlenka zůstává stejná. Jde o splynutí v jedno, o vytvoření celku. Samozřejmě není potřeba rozvádět setkání mužského a ženského principu na fyzické úrovni, protože všichni vědí, jak to probíhá. Existují ale také jiné úrovně – vnitřní a tajná – na kterých se můžeme opravdu doplňovat a navzájem se od sebe učit. Dokonce i teď, kdy lidé hovoří o tom, že ženské pohlaví je nadřazené mužskému nebo naopak, vždy se míjejí s pravdou, protože samotná mužskost nebo samotná ženskost je pouze něco polovičního. Teprve pokud si opačná pohlaví dokáží porozumět, stává se to důležitým a celistvým. Právě tak bychom měli přemýšlet.

Je možné říct, že na vnitřní úrovni je ženskost vyjádřením pěti různých moudrostí. Když žena spočívá sama v sobě, ve své přirozené podstatě, bez toho, aby prožívala příliš mnoho myšlenek a očekávání, vyjadřuje spontánně tyto moudrosti. Jasně jako v zrcadle ukazuje muži to, že jevy jsou složené a podmíněné, učí rozlišování a především to, jak se věci mají. Práce se zkušenostmi to je také doména žen – to ony předávají ty nejzákladnější z nich svým dětem.

Jsou mezi tvými žáky homosexuálové? Pokud ano, tak jaké mají výsledky v praxi?

Sám jsem více než naprostý heterosexuál, ale mezi námi je několik homosexuálů a lesbiček. Ze začátku se mi zdálo, že jsou velice legrační, ale po určité době jsem dospěl k názoru, že sexuální život není v našem životě rozhodujícím faktorem – je to jenom jeden z jeho aspektů. Pokud něco neznáme, zdá se nám to často divné. Tito žáci mi vyprávěli, jakým způsobem vnímají svět a své partnery. Tehdy jsem si všiml, že se od jiných lidí liší jen jedním aspektem osobnosti, zatímco zbytek je stejný.

Buddha učil, že příčinou tohoto jevu byla naše nechuť k opačnému pohlaví v minulém životě. Například kdybych v tomto životě neustále říkal, že jsou ženy špatné, je možné že bych se v příštím držel za ruku se svým překladatelem. Tak v mysli vznikají tendence. Na základě vlastního pozorování mohu říct, že ve srovnání s heterosexuálními je v homosexuálních vztazích více žárlivosti a rušivých emocí. Na druhé straně je možné, že dotyční lidé byli pár v některém z minulých životů, a i když mají v tomto životě stejné pohlaví, je připoutanost mezi nimi i nadále velice silná. Mám ještě jeden názor, ale to neříkal Buddha a možná, že je to pouze můj pohled – myslím si, že provozování lásky s osobou stejného pohlaví posiluje připoutanost k egu, a když se milujeme s člověkem opačného pohlaví, lpění na já se zbavujeme, ale možná, že se mýlím.

Co si myslíš o prostituci?

Vše naprosto záleží na tom, co z ní pramení. Může se stát, že muž trpí nějakou sexuální poruchou a prostitutka mu může pomoci. Nebo také, že prostitutka potřebuje peníze na to, aby vychovala děti – v této situaci muž pomáhá jí. Pokud navíc má pasák motivaci přinést užitek oběma a nepožaduje za své služby příliš vysokou cenu, pak není celá situace tak zlá – všechno závisí na motivaci. Pokud ale žena myslí jen na peníze, muž má o ní velice nezajímavé mínění a pasák ji do práce nutí, tehdy následky nebudou dobré.

Nejdůležitější je to, co se děje v mysli. Existují muži, kteří mají problémy se sexem – měli jsme takový případ v Hamburku. Jeden muž tam byl příliš dlouho nevinný a myslím, že mu nakonec pomohla nějaká přející prostitutka, která pro něj nelitovala času. Když už o tom mluvíme, v Tibetu se kdysi stal jeden velice poučný příběh. Ve Lhase žila jedna prostitutka, která byla ve skutečnosti vyzářením ženského buddhy. Všichni muži se po noci strávené v její náruči ráno budili napůl osvícení.

Rovněž hodně dobře meditujících mužů může předat velkou část svého pochopení ženám, které za nimi přicházejí. Opravdu rozhodující význam tady má motivace. Chtěl bych také ještě jednou zopakovat to, co jsem už říkal dříve – dnes je potřeba dávat si veliký pozor na AIDS. Bezstarostné časy minuly a je potřeba se opravdu vyhnout partnerům, kteří měli kontakt s Afričany, narkomany píchajícími si drogy do žíly a s homosexuály. Kromě toho, pokud se milujete s někým, koho neznáte, měli byste vždycky používat prezervativy, tím chráníte sebe i ostatní – je to zralé a zodpovědné jednání. Někteří lidé k tomu ale přistupují velice negativně – například minulý papež byl v tomto ohledu opravdu šílený. Kdysi navštívil Tanzanii, kde polovina populace umírá na AIDS, a řekl lidem, aby nepoužívali prezervativ…

Jde o to, že nestačí znát pouze lidi, se kterými spíte – je potřeba také vědět, kdo spí s nimi. Buďte tedy opatrní a používejte prezervativ. Je to důležité.

Na kolik je důležité fyzické prožívání blízkosti, například orgasmus?

Muži jsou více bezprostřední a vždy něco cítí. S ženami je ta věc trochu složitá. Na druhé straně, pokud už žena něco cítí, je její prožitek mnohem hlubší, než prožitek mužů. Myslím si, že to záleží na tom, jestli se partneři mají rádi. V tom případe to, jestli dosáhneme orgasmus současně nebo to, jestli ho prožíváme během každého sblížení, není tak důležité. Nejdůležitější je dělat druhého člověka šťastným. Všechno ostatní nemá velký význam.

Ne všechny ženy dosahují orgasmus rychle. Existují nějaké metody, které umožní muži, aby byl aktivní dostatečně dlouho?

Než muž vejde do ženy, měl by se s ní dostatečně dlouho mazlit. A ještě něco: semeno jde za myslí a mysl za očima. Pokud cítíš, že se energie přemisťuje dolů a nemůžeš to, co se děje zabrzdit, tehdy se na okamžik zastav, obrať zrak vzhůru a chvíli počkej, dokonce i když tě to bude stát trochu úsilí. Potom pokračuj. Je dobré si také myslet, že se energie pohybuje vzhůru a dívat se tím směrem.

Freudismus a tantrický buddhismus si myslí, že sexualita je naší největší silou. Jak je možné přeměnit libido v osvícení?

Řekl bych, že sex je dárek. Je to náš způsob, jak ukazovat lásku druhému člověku. Dokud nebudete schopni vytvářet komplikované meditační představy a meditovat v ústraní, myslete nejlépe na to, že sex je dárek a tělo nástroj k dávání štěstí ostatním. Snažte se být vůči druhým otevření tak dalece, jak je to jen možné, a vnímejte je i sebe samotné na té nejvyšší úrovni. Ve skutečnosti poznávat vědomí skrze jeho energii není příliš dobré. Je možné provádět prudké dýchání a rozvíjet určité představy – to je jedna možnost. Je možné zadržovat sexuální energii a někam ji směrovat, ale znovu je tento způsob, jak s ní zacházet, spojený s úsilím a tlakem. V praxi bych na vašem místě ještě dlouhou dobu tento druh metod práce se sexem a dechem nepoužíval. Místo toho bych si našel partnera se stejnými sexuálními potřebami, jaké máte vy, aby do sebe všechno zapadalo. Potom, po mnoha letech meditace, se naučíte vnímat své tělo i tělo partnera jako průzračné formy z energie a světla. Tehdy budete schopni pociťovat druhy čtyři radosti, které se přemisťují ve vašem těle, spouštět je dolů zadržovat a přimějete je, aby kroužily správným způsobem. To ale vyžaduje hodně času. Teď bych to do své praxe nezapojoval. Milujte se tehdy, kdy chcete. Najděte si partnera, se kterým budete schopni něco dobrého sdílet. Sexuální život připomíná zdravý žaludek – jde o to, abyste nalezli rytmus, který odpovídá vašemu tělu, nesnažil bych se z toho udělat nějaký systém, nedělal bych nepotřebný zmatek. Snažte se využívat svůj sexuální život k tomu, abyste přinášeli štěstí sobě i ostatním a vyhýbejte se způsobování utrpení. Když se milujete, dělejte to, co vám oběma působí potěšení, učte se lépe poznávat a chápat druhé. A ještě nejdůležitější věc jakou můžete díky svému sexuálnímu životu dělat kromě dávání štěstí – můžete se snažit udržovat úroveň radosti také po párovém spojení a dělit se o ten pocit svěžesti se světem. Po milování se nesnažte znovu vypadat normálně, dělte se o své štěstí s jinými. Taková je moje rada.

Jaký význam má požehnání párů? Jakým způsobem se může projevit jeho vliv na vztah dvou lidí?

Pokud si pár vzájemně pomáhá v rozvoji, již požehnání má. Pokud se ale vzájemně omezují pouty nadějí a obav, očekávání a nechuti, není to dobrý vztah. Existují dva druhy lásky – ta, která obohacuje a ta, která ochuzuje. Pokud celou dobu myslíte na minulost nebo na budoucnost, celou dobu něco očekáváte, snažíte se zabezpečit a zamýšlíte se nad tím, co pro vás druzí mohou udělat, tehdy váš vztah není dobrý – je vztahem chudáků. Pokud ale místo toho vnímáte druhého člověka jako partnera v rozvoji, pokud si, když se díváte na ženu, myslíte: udělám z ní princeznu a ona si myslí, že z vás udělá prince, pokud se o vše mezi sebou dělíte a máte radost z toho, když jste spolu, tehdy je váš vztah plný požehnání. Když dávám požehnání párům, funguji na různých úrovních: buduji energetická pole mužských a ženských buddhů, se kterými mám blízký vztah, a nechávám jejich energii plynout přes své ruce do srdce ženy a muže. Potom bude mužský a ženský buddha k sobě lnout a tvořit základ vztahu na nejhlubší, tajné úrovni. Můžu to dělat s menší nebo větší silou, v souvislosti s tím, jak vypadá vztah mezi dvěma lidmi, jak dlouho bude trvat atd. Existují ještě jiné věci, které mohu dělat, aby jim celá ta situace přinesla co nejvíce užitku. Na vnitřní úrovni lidem radím, aby se nehádali a vždycky mysleli „my“. V takové situaci není žádná rivalizace. Můžeme dělat všechno a být při tom jedním celkem. Na vnější úrovni se snažím uvolnit energii, aby se lidé mohli radovat z povedeného sexuálního života, aby byli spolu šťastni. Pracuji na všech těchto úrovních.

Jak v partnerském vztahu pracovat s připoutaností a touhou?

Řekni jí, aby byla vůči tobě otevřená tehdy, kdy jsi ty otevřený vůči ní. Řekni jí, že na světě není dostatečně mnoho lásky. Pravděpodobně nejjednodušším způsobem, jak probudit radost, je milovat se. Milování je jako iniciace – potom se s tímto odkazem vydejte do světa a dělte se o něj. Lidé by na sebe měli být hodní a měli by se navzájem činit šťastnými.

 Mohl bys říct něco o partnerské věrnosti?

Pokud se setkají dva lidé a jsou spolu jednoduše šťastní, umožňuje to vyhnout se mnoha problémům. Vytváří to také zdravý základ společnosti. Život s někým druhým a starost o druhou osobu je něco velice hlubokého a dobrého. Pokud to funguje, vždy to podporuji. Na druhé straně, pokud se situace stane příliš těsnou a ohraničenou, objeví se hodně slibů, obav a očekávání, pokud ztěžkne a to není to dobré. Vztah bude šťastný pouze tehdy, když se oba díváme do budoucnosti, něco společně hledáme a společně se rozvíjíme. Pokud se jedna strana dívá daleko do budoucnosti, zatímco druhá zůstává stále v minulosti a snaží se udržet současnost, pak takový vztah nebude vydařený. Ve skutečnosti fungují partnerské vztahy dobře pouze tehdy, máme-li stejný pohled a společně se rozvíjíme.

Být spolu po celý život je něco nádherného – rodiče mé ženy Hannah a také moji rodiče tvořili nádherné páry. Pokud tato karmická spojení existují, pokud jsme v minulých životech dělali společně nějaké velice dobré věci, tak se teď také setkáme. Nepořizujte si hned děti a neslibujte si na začátku vše. Dohromady nás pojí zároveň dobré věci, které jsme spolu dělali, i zlé. Měli bychom si nechat dostatečné množství času, abychom viděli, jestli jsou lidé šťastní, když nás spolu vidí, nebo jestli jim to spíš vadí. Jestli je mezi námi čím dál víc dobrých pocitů a zmenšuje se množství žárlivosti a jiných rušivých emocí, nebo jestli se všechno odehrává naopak. Měli bychom si být vědomi toho, jaký druh karmy nás vzájemně spojil. Na počátku příliš neslibujme a nepořizujme si ihned děti. Nejdříve všechno prověřme a zjistěme, jestli je náš vztah plný a tvůrčí a teprve potom se do něj zaangažujme naplno.

 Mohl bys říct něco o lidech, kteří chtějí vědomě vejít do vztahu s někým, kdo už má stálého partnera?

Rozvoj v takových situacích závisí na mnoha podmínkách. Existují případy, ve kterých se to daří velice dobře. Pokud si lidé skutečně vzájemně přejí veškeré štěstí, a jestli jejich vztah v určitém stupni ztratil sílu inspirace, a nebo když to vyhovuje na praktické úrovni, tehdy to občas může být užitečné. Ve většině případů ale podobná situace vede ke zmatku. Radil bych vstupovat do vztahu dvou lidí jedině tehdy, když je ten vztah velice výjimečný, nebo se už nachází ve „fázi rozpouštění“. Obzvláště bych varoval mladé ženy, které vchází do vztahu páru, který má děti, protože se pravděpodobně na konci ukáže, že muž stejně zůstane se svou ženou, i když je nová nabídka přitažlivější. Pokud se ale náhle seběhly tři silné karmické proudy, bylo by dobré, aby se ty osoby staly dobrými přáteli – taková situace je příležitostí myslet na druhé a být štědrý. Takový experiment se může podařit pouze díky přátelství – nemůže se povést v případě vzájemného soutěžení.

Mohl bys vysvětlit proces zamilovávání se z buddhistického úhlu pohledu? Co se tehdy ve skutečnosti děje?

Pokud se do sebe zamilujete lehkým, příjemným způsobem, je to následek dřívějších společných dobrých činů – funguje to tak, jako by se setkal prstenec a hák. Pokud je v celé situaci cítit určitý nedostatek rovnováhy, pravděpodobně je jedna strana dlužná druhé více než druhá první. Samozřejmě, že některé věci tady jsou spojené s kulturním pozadím. I přes to, že blondýnky netvoří většinu žen, právě ony jsou nejvíce vyhledávané – to nemůže být něco karmického, to je věc kultury. Pokud jde o mou generaci, tak já si okamžitě všímám ženy, která připomíná Marylin Monroe, protože byla idolem mé doby, byla vzorem ženy. Na druhé straně všechny ty vnější věci – vzory krásy, barva vlasů atd. – jsou velice povrchní. Pokud se skutečně mezi lidmi něco odehrává, děje se to proto, že ti lidé dříve zaseli nějaké příčiny skrze své činy. V jedné ze svých knížek jsem popsal, jakým způsobem jsme se setkali s Hannah. Vždycky vypadala překrásně, ale tehdy byla obzvláště pěkná – měla světlehnědé oči a tmavé blond vlasy, a i přes to, že dávám přednost světlým blondýnkám, vůbec mi to nevadilo. Možná, že jí by se také měl více líbit někdo, kdo je o deset centimetrů vyšší než já a kdo nedělá celou dobu takový zmatek. Všechno je možné, ale jestli máme silnou společnou karmu, tak se jednoduše znovu potkáme.

Pořád nemám štěstí v lásce a nikdy se nesetkám se vzájemností. Proč? Co bych měla udělat?

Na tvém místě bych spíše přemýšlel nad tím, co mohu dát, než co mohu dostat. Pak se určitě někdo objeví. Pokud nebudeš myslet na to, co chceš dostat, lidé to ucítí. Občas ze svého srdce vysílej duhové světlo ke všem bytostem, přej jim štěstí. Je také možné, že nikdo nemá dostatečně dobrou karmu, aby se s tebou potkal. S moudrými a hezkými ženami to často bývá tak, že v minulosti dělaly přání, aby zůstaly svobodné. Vždy se snaž pamatovat na to, že tvůj partner je člověk, který touží po štěstí. Pokud budeš myslet na to, co můžeš dát, tak uděláš ze všech boháče. Ve skutečnosti se rozdělení rolí v různých zemí liší. V Rusku například mají ženy určitý nadbytek tepla a ženské energie, protože jsou tam mužské a ženské role jasně rozděleny, zatímco na Západě jsme to ve velké míře ztratili, protože si obě dvě pohlaví mezi sebou zbytečně konkurují.

Řekl bych: „Obdarovávej svobodou“. V Dánsku se říká: „Jestli někoho miluješ, učiň ho svobodným“. V partnerských vztazích není dobré mít příliš mnoho očekávání, vyžadovat neustálé sliby, pobývat příliš často v minulosti nebo v budoucnosti. Vztah by měly doprovázet vřelé pocity teď a tady a všechno, co se děje, by mělo být dárkem. Tehdy se budete společně dobře rozvíjet.

Hodně žen trpí z důvodu fyzického a psychického násilí v rodině. Co dělat v takových případech?

Myslím si, že bít ženy je ten nejhorší druh sportu na světě – není zařazen mezi olympijské sporty a jeho provozování není nikde dovoleno. Když muž začíná být dramatický, vždycky říkejte: Tvůj výstup je velice zajímavý, ale měl by sis ho nechat pro širší publikum, které bude opravdu schopno docenit sílu tvých pocitů a výrazu. My s dětmi tomu moc nerozumíme, takže možná bude lepší zavolat sousedy a ukážeme jim, jaké máš kvality. Dramatická vystoupení by měla vyvolávat smích. Vždy musíte mít na paměti, že agresivní chování je známkou lidské slabosti. Silný člověk nemusí nikoho bít, nemusí nic dokazovat – spočívá ve vlastním středu, jednoduše je silný takový, jaký je. Bude se bít pouze během sportovních tréninků a dokonce i tady budou mít protivníci boxerské rukavice, budou stejně vážit a zápas povede rozhodčí. Snažte se od samotného začátku pochopit, že neustále stárnete a nikdo vám nikdy nevrátí čas, který promarníte. Opírejte se o sebe zády, když máte těžkosti a jděte ruku v ruce, když jdete dopředu. Když působíme partnerovi bolest, přinášíme utrpení sobě samotným. Snažte se vždy to, co se děje, vyzdvihnout na co nejvyšší úroveň. Nalezněte možnosti, najděte to, co má smysl a tam směřujte svou energii. Pokud muž pije a bije vás, odejděte. Nesouhlaste s ponížením. Pokud je problém v alkoholu, muž musí pochopit, že je nemocný, a začít se léčit. Pokud vás bije, znamená to, že snížil váš vzájemný kontakt nepřípustně nízko. O čem se s ním potom vůbec můžete bavit? Na druhé straně, pokud máte děti, tak to samozřejmě situaci ztěžuje. Já sám bych ale od muže, který je alkoholik a používá násilí, odešel.

I přes to, že svou dívku miluji, táhne mě to instinktivně ke kontaktům s jinými ženami – také do blízkých kontaktů. Ale nechci ji zranit…

To je naprosto přirozené. Za prvé z úhlu pohledu karmy jsme byli v mnoha životech dohromady s mnoha bytostmi a existuje hodně různých lidí, kteří nás přitahují. Samozřejmě pro rodinu a pro společnost je lehčí pokud funguje jednoduchá rovnice jeden plus jedna, ale na druhé straně se lidé velice liší. V buddhistickém Tibetu například měla často jedna žena mnoho mužů a v Bhútánu měl často jeden muž hodně žen. Každý pár si to musí určit mezi sebou a zjistit, kolik je ve vzájemných vztazích žárlivosti, jakou máme mysl atd. Na tvém místě bych se snažil v myšlenkách spojit všechny dívky, které se ti líbí s tou, která je s tebou – vidět v ní především neohraničený prostor a celou inspiraci světa a v menším stupni ohraničenou osobnost. Tehdy ti bude schopna dát všechno to, co tě přitahuje na jiných. Takže když se ty ostatní objeví v tvé mysli, ať se rozpouštějí jak duha a splývají s tvou partnerkou – vnímej ji jako vyzáření všech. Musíme pochopit, že se rodíme sami a umíráme sami, ale mezi těmito okamžiky, podle možností, žijeme spolu s ostatními. Buď tak dobrý, jak jen si schopen.

Ole, moderuji program „Půl hodiny bez mužů“. Probíráme v něm spolu s jinými ženami, jak zacházet s muži. Takže mám otázku – pravděpodobně máte v buddhismu určitou charakteristiku mužů. Mohl bys to vysvětlit?

První druh mužů to jsou takoví veselí lidé, ze kterých vyzařuje klid. Obvykle mají tvar hrušky, protože prosedí hodně času za stolem a jí nebo vykládají různé historky. Druzí jsou ti, kteří rozmnožují, něco rozvíjejí. Ti vždycky léčí lidi, kupují tady a tam prodávají. Vypadají jak myši, které všude rejdí. Celou dobu visí na telefonu a organizují různé věci. Nejsou tlustí, mají jemnější kosti. Třetí druh je ten, který přitahuje a svádí. Tito muži jsou vždy nejlépe oblečeni, přesně ví, jak se postavit, a jak je možné se co nejlépe prezentovat. Mohou mít vnitřní život, ale také ho mít nemusí. Pokud jste ženy, pozorujte je nějakou dobu, nepřibližujte se k nim úplně hned od začátku. Nakonec čtvrtý druh mužů jsou ochránci. Možná že nebudou vždy oblečeni podle nejnovější módy, ale budou stát a bránit vás i tehdy, kdy všichni ostatní utečou. Můžete s nimi počítat, jsou neohrožení.

Protože jsem lama a učím druhé, používám všechny z těchto čtyřech aktivit, ale nejlépe se mi daří ochraňování. Mám rád nebezpečí a těžké situace.

Co si myslíš o masturbaci?

Sám ji nepraktikuji, protože jsem vždy v dobré společnosti. Na druhé straně, pokud by mělo být alternativou znásilnění nebo ocitnutí se v hloupé situaci, myslím si, že tento typ řešení může být v nějakém smyslu užitečný. Zároveň svět je plný samotných lidí a je určitě veselejší zabývat se těmito věcmi spolu s někým druhým. Je to také lepší styl.

V taoismu existují speciální sexuální praxe. Používáme je také v buddhismu?

Ano, ale mají jiný cíl. Taoistické praxe slouží k prodloužení života. Myslím si, že vyhýbat se během svých nejlepších let ejakulaci proto, abych žil déle potom, když už toho stejně nemohu v lásce příliš mnoho udělat, nemá zvláštní význam. Milovníky taoismu rád šokuji, když říkám, že mám šedesát sedm let a i nadále se každou noc miluji. Tehdy odpovídají: „Měl bys už být dávno mrtvý.“ Nezapadám žádným způsobem do jejich systému. Je dobré se radovat ze života, dokud trvá, a nepropadat fanatismu. Cílem buddhistických sexuálních praktik je, aby prostor a rozkoš splynuly v jedno. Pravděpodobně jsme spolu s mojí ženou Hannah byli jediní lidé ze Západu, kteří tento odkaz měli. I přes to, že jsme se velice milovali a byli jsme spolu velice šťastní, neměli jsem vůbec čas na to, abychom tu praxi dělali celou. V té meditaci je nezbytné vybudovat celé energetické pole, zůstat v ústraní a plně si uvědomovat vnější, vnitřní a tajnou mandalu. Je na to jednoduše potřeba velice mnoho času a já jsem za posledních třicet pět let skoro každý den v jiném městě. Na Západě budou určitě přinášet největší užitek učení Velké pečeti, protože je možné praktikovat je v každodenním životě.

 Jak pracovat se situací, když muž opustil ženu, protože se rozvíjela příliš pomalu a on ji musel za sebou táhnout?

Pokud se jim podařilo zůstat přáteli, pokud ten muž pomůže ženě najít někoho, s kým se bude cítit lépe, tehdy to možná bude rozumné řešení. Na druhé straně, pokud je opuštěná žena nešťastná a nová partnerka je pouze přitažlivější na vnější úrovni, není ani inteligentnější ani hodnotná, tehdy by měl být muž možná upřímný a říci, že ta druhá žena ho jednoduše více přitahuje a nezatahovat do toho všeho buddhismus.

Vždy je nejsnazší být upřímný. Nejkratší cesta mezi dvěma body je právě ta přímá cesta. Pokud vyprávíme příliš mnoho historek, tak na konci zapomínáme, o čem jsme mluvili předtím a vypadáme hloupě. Upřímnost je nejjednodušší, tehdy mají problémy ostatní. Opravdu si myslím, že pokud jsme byli s někým v nějakém vztahu a sdíleli jsme spolu tak mnoho, jestli známe navzájem svoje těla a své pocity, pak taková situace, že je šťastný pouze jeden z nás a ten druhý trpí, nebude nikdy dobrá. Vždy, když se nějaký pár rozchází, tak v takových situacích radím, že ten, který odchází, by měl pro svého bývalého partnera najít partnera nového. Pokud se v tom vztahu narodili děti, tak by partneři měli vytvořit něco, co nazývám „rozšířená rodina“. Důležité také je, aby rozchod vždy provázelo přátelství a dobré pocity, protože v každém vztahu se něco učíme. Pokud se rozejdeme jako přátelé, pak ten proud dobrých pocitů bude plynout dále. Pokud se rozejdeme jako nepřátelé, tehdy vše, co jsme se naučili, zůstane zamražené a my se budeme muset ty samé věci učit od nového partnera. Proto je lepší zůstat přáteli a nechat ten proud dále plynout. Když žena přestane být milenka, stále ještě zůstává dobrou matkou, sestrou a dcerou a je i nadále možné s ní něco sdílet. To stejné se týká muže – dokonce i když přestane být milencem, tak může být starostlivým a chránícím otcem, synem nebo dobrým bratrem a i nadále můžeme spolu s ním něco udělat. Když se vypálí sexuální karma, stále existují jiné dobré věci, které spolu můžeme sdílet. Pamatujme na to, že čas, který jsme spolu strávili, a který minul, se k nám nikdy nevrátí. Proto se musíme v našich vztazích učit co nejvíce a co nejvíce v nich budovat. Obzvláště tehdy, kdy jsme v náručí drželi tělo té druhé osoby, když jsme jí dávali radost a od ní tu radost dostávali, pokud se rozejdeme, měli bychom být nadále přátelé. Situace, ve které se blízkost a láska mění v nenávist, je naprosto nepřirozená.

 Řekni prosím něco o duchovním vztahu mezi ženou a mužem a o rodinném životě.

Řekl bych, že rodinný život je oblast, ve které se často učíme trpělivosti, kterou potřebujeme v duchovním životě. Obzvláště tehdy, když máme děti nebo egoistického partnera.

To samozřejmě není vše. Pokud je muž schopen vidět ženu jako svoji otevřenost a moudrost a žena svého muže jako svou energii a sílu nebo radost, tehdy z toho oba získají velice mnoho, oba vyhrají. Například já jsem na dvě stě procent muž. V mém vnějším, vnitřním a tajném životě není nic, co by bylo nějakým způsobem ženské, takže když u sebe nemám ženu, stávám se příliš násilný, příliš hrubý. Zapomínám se oholit, všechno kolem sebe rozbíjím, nebo také řídím auto příliš rychle. Právě proto, díky požehnání buddhů mám pořád okolo sebe ženy. Obohacují můj život, způsobují, že se stávám jemnější, jsou pro mě velice dobré. Je to pro mě velice důležité a jsem jim za to vděčný. Snažím se také jim tu vděčnost ukazovat tak často, jak jsem schopen.

Existují ale také lidé, u kterých je mužskost a ženskost více vyrovnaná. Jsou schopni dobře žít sami a stávají se z nich výborní mniši a mnišky. Mají v sobě všechny potřebné aspekty, nebo také nemají v sobě tak silnou karmu, která by je postrčila nějakým konkrétním směrem. Takže, obecně řečeno to, že máme partnera, může náš život velice obohatit, obzvláště tehdy, jsme-li schopni vidět různé ženy jako vyzáření různých moudrostí pěti buddhovských rodin a muže jako ztělesnění čtyřech aktivit osvícení. Tkví v tom velké bohatství, celá ta výměna se ale musí odehrávat na vědomé úrovni. Jestli se někdo například chce oženit pro to, aby měl následujících čtrnáct let nachystané snídaně, touží mít děti pro to, aby v sobě udržoval iluze, že po něm přece jenom něco zůstane, tehdy bude partnerství jenom komplikace života a bude lepší zůstat sám. Takže je to individuální záležitost. Záleží to také ve velké míře na tom, vůči čemu jsme otevření. Jestliže žijeme ve vztahu, který nás opravdu těší, likviduje naše problémy a samotu, tehdy je to dobré. Pokud ale vidíme, že partner nás dělá na něm závislými, že nás dělá nešťastnými a omezuje náš rozvoj, tehdy je to špatný vztah. Musíme se tedy sami přesvědčit, jaký náš vztah ve skutečnosti je. V buddhismu je všechno to, co podporuje zmatené emoce, negativní a to, co rozvíjí dobré pocity, je pozitivní. Prověřte tedy, jak je to ve vašem případě.

Pokud jde o věrnost v takovém vztahu, tak skutečnost, jestli máme jednoho nebo mnoho partnerů, závisí na tom, v jaké žijeme společnosti. Podle toho, jak náš svět čím dál víc chápe, čím dál víc se uvolňuje od starých, ustálených a ztuhlých vzorců, tak se ty věci stávají čím dál výrazněji individuální záležitostí. Nemyslete si, že to, co nás učí naše společnost, v čem vás vychovali a v čem sami byli vychováni vaši rodiče, je jediná možnost, jakou máte. Může to být jednoduše něco, s čím se shodujete, protože se to od vás očekává – anebo se s tím shodujete jednoduše proto, že se obáváte problémů. Není žádný absolutní zákon nebo pravda, která říká, že nutně musíme být s jedním partnerem nebo s mnoha. Tyto „vyšší zákony“ jsou jedině způsoby, pomocí kterých lidé organizují svůj společenský život. Velice často se může stát, že opravdu chcete být pouze s jedním partnerem, ale tehdy by to měla být vaše vlastní vnitřní volba.

Když se s někým milujeme, měli bychom vždy mít pocit dělení se s ním o vše, co je v nás dobré, naší vnitřní silou a schopností. To je přístup bódhisattvy, založený především na dobré motivaci.

Zároveň musíme mít na paměti, v jaké se nacházíme zemi, podle jakých pravidel se v ní hraje. Obecně musíme dávat pozor, abychom někoho silou nevytahovali z nějaké stejnorodé skupiny, z nějaké situace, protože se může stát, že když odejdeme, tak ta osoba zůstane sama, bude z mnoha stran zranitelná. Proto, když navštěvujeme místa, kde panuje konzervativnější morálka, možná, že bychom se tam měli objevit s partnerem nebo skupinou přátel z vlastní země.

 Musíme partnerovi říkat o všem?

Ne, protože ho tím způsobem můžeme často zranit. V některých případech, pokud má někdo velký červený nos a my mu to každý den říkáme, je to možná velice upřímné, ale ne příliš konstruktivní, protože to nemůže změnit. Jenom je díky tomu nešťastný a to nepřináší žádný užitek. Pokud je možné něco změnit, mluv o tom, a jestli ne, neříkej nic. To stejné se týká rodiny, rodičů atd. Od určitého věku potřebují ochranu, takovou jako exponáty v muzeu. Dlouho žili nějakým konkrétním způsobem a nejsou schopni se změnit, takže jim dovolte zůstat v jejich světě. Měli bychom mluvit jenom o věcech, které je možné změnit, používat řeč užitečným způsobem. Pokud lidé nemohou nějakou věc změnit, činíš je nešťastné, když o tom příliš mluvíš.

Ole co mám dělat, opustila mě jediná a největší láska mého života?

Najdi si další jedinou a největší lásku tvého života.

V jednom tradičním buddhistickém textu jsem si přečetla, že orální sex je něco nesprávného. O co tu jde?

O úroveň hygieny v dané společnosti. V Tibetu se lidé často nemyli třeba celé týdny nebo měsíce, z toho důvodu bylo v jejich případě neprovozování orálního sexu více než odůvodněné. My se ale každý den sprchujeme, takže je všechno v pořádku. Co může být nesprávného v přinášení radosti svému partnerovi?

Díky orálnímu sexu se můžete dokonce stát slavnými – jako prezident Clinton (smích).

Jak získat milovaného člověka?

Snahy získat nějakou situaci jsou podobné snahám chytit v řece vodu, která už odplynula. Jediným způsobem je stát se natolik silným, pěkným a dobrým, aby se náš bývalý partner vrátil sám. Není možné nic udělat ze slabé pozice tím, že prosíme a naříkáme – tehdy jenom ztrácíme tvář. Život je těžká hra. Jestliže k nám lidé jednou ztratí úctu, potom bude velice těžké, abychom ji získali zpět.

Buďte silní, ať vás potká cokoliv – pak se možná ti, kteří od vás odešli, vrátí. Zbylé metody nefungují. Taková je moje zkušenost.

Představme si takovou situaci: muž je spokojený se vztahem, ve kterém se žena stará o dům a vychovává děti. Ona si ale přeje odejít, i když nechce muže zranit. Může jeho utrpení způsobit vážnější překážku v jejím rozvoji?

V takové situaci se skutečně objeví utrpení. Na druhé straně to vůbec nemusí být tak zlé, pokud on v ní vidí pouze kuchařku a stroj na rození dětí. Žena by měla mít svůj vlastní život a hledat osobní naplnění místo toho, aby se stavěla do role domácí hospodyňky, která nejdříve stráví čtyřicet let v té stejné kuchyni a potom umírá. Rodina nakonec přednese pěkný proslov na téma toho, jak ze sebe dávala vše. To nemá smysl – život by měl být něčím víc.

Když došlo k nežádoucímu těhotenství, je možné je přerušit, pokud nemáme podmínky, abychom dítě vychovali? Jak se na to dívá buddhismus?

Pokud nemůžete najít rodinu pro dítě tady, jeďte na Západ a dejte ho k adopci tam. Počet lidí v západní Evropě klesá, protože tamní ženy nechtějí mít děti. Můžete si být jisti, že dítě, kterému tam najdete domov, bude velice dobře vychované a bude mít velice dobrý život. Možná, že ve vaší zemi také existují lidé, kteří by chtěli mít děti a nemohou. Těhotná žena by měla vědět, že spolu s partnerem dali sice dítěti své geny, ale mysl mu už patřila dřív. Ani žena ani muž nedali dítěti mysl a z toho důvodu by neměli provádět potrat, mohou ho však dát k adopci, pokud ho nejsou schopni vychovat.

Co dělat pro šťastné partnerství?

Pokud můžete, snažte se vidět mužský orgán jako diamant a ženský jako lotos. Když jdete k partnerovi, snažte se vypadat natolik čistě a přitažlivě, aby mohl cítit se setkání s vámi radost. Zvláště pak na sebe buďte hodní, to je opravdu důležité. Nesoupeřte mezi sebou, nesnažte se být někým jiným, než jste. Nečtěte knížky o velkých milencích a nesnažte se postupovat jako oni, protože většina těchto příběhů jsou umělecké výmysly. Milujte se dvakrát za noc, dvakrát za týden nebo dvakrát za měsíc – nejdůležitější je, aby to vyhovovalo vám oběma. V této oblasti neexistují žádné vnější standardy. Jednoduše byste měli najít někoho, kdo je vám podobný. A to nejdůležitější – sex by měl být vždycky dárkem. Žena v sobě nosí moudrost buddhy a muž jeho aktivitu. Pokud se navzájem vidíte na nejvyšší úrovni, budete od sebe tyto vlastnosti přebírat. Jděte do postele tak, jako kdybyste šli na iniciaci. Buďte otevření a dávejte to nejlepší z toho, co můžete. Pamatujte si, že váš partner je stejný jako vy. On nebo ona také touží po štěstí a chce se vyhnout utrpení.

> náhled knihy na Google Books  > prodej knihy na Kosmas.cz

Nenašli jste tu odpověď na vaši otázku? Zeptejte se.