Prostě jako na jednu z možností lidské sexuality, která nikomu neubližuje. V buddhismu se ze sexuality nedělá problém. Tělo je nástroj k dávání radosti a ochrany sobě a ostatním bytostem. Tělo se nemá zneužívat k zabíjení, krádežím nebo sexuálnímu ubližování jiným bytostem. Toť vše. Buddha nikoho nekontroloval, co dělá pod peřinou.
Meditacemi, které používáme, seznámením se s někým novým. Meditací, která speciálně pracuje s připoutaností, je meditace na buddhu Neomezené světlo (Amitábha – Öpagme), tedy přesně ta, která se praktikuje jako příprava na phowu.
Ošemetná věc. Lidé by si neměli ani sexualitou ubližovat. Ale věrnost by měla být přirozenou záležitostí a ne něčím vynuceným. Co je pro jedny normou, je pro jiné nepřijatelné. Lidé by si měli hledat odpovídající partnery. Někdo funguje více monogamně a bude mu dobře s někým podobně cítícím. Rozejít se v případě neshod přátelsky není ubližování, ale spíš něco, co by mělo být normální. Někdo má rád hodně partnerů a může si najít někoho podobného a společně vést trochu pestřejší život v téhle oblasti. Jsou lidé, kteří žijí v perfektním vztahu třeba s pornoherečkou a její práci berou prostě jako práci, ne jako zahýbání. Někomu je úplně jedno fyzická nevěra a jsou národy, kde se sex dává jako dárek hostům. Cílový stav je jasný – totální nezávislost na čemkoli zevním a na komkoliv při tom, že si všeho dokážeme spontánně užívat. Ale v té době bytosti také přirozeně chráníme, protože prožíváme ohromnou úroveň soucitu. Sexualita je pak něčím zajímavým, ale žádnou závislostí. Svobodně ji můžeme nebo nemusíme prožívat. Ale do toho stavu máme všichni moc daleko. A s někým takovým je každému jeho partnerovi nádherně, pokud nějaké partnery má. Nejlepší radu dává lama Ole – jít za svým srdcem, to znamená hledat podobně cítící partnery a být k sobě milí a hodní co nejvíc to v partnerství jde. Samozřejmě, že vždy je někdo „nahoře a dole“, ale to tím nemyslím. Dominance a submisivita jsou přirozené role. Být k sobě ohleduplní a mít se rádi. I tak uděláme hodně chyb, protože chyby opravdu nedělá jen ten, kdo nedělá nic. Prostě v partnerství by mělo být hodně lásky, tolerance a ohleduplnosti. O lásce jako takové a jejích úrovních jsem tady psal nedávno. Kde už láska není, partneři by se neměli bát si to říct a uvolněně se rozejít. Kde jsou děti, tam zůstat třeba formálně spolu do jejich dospělosti a žít si své životy. Ale takové postupy vyžadují hodně inteligence a tolerance a někdy není kde brát :-) Takže já ti nemohu dát konkrétní řešení, spíš jsem ti mohl věnovat těchto pár myšlenek a spolehnout se na tvou inteligenci a cit :-)
Ty názory se liší pravděpodobně tehdy, když na tuto otázku odpovídá mnich nebo učitel na úrovni jogina, jestli odpovídá z úrovně Malé, Velké nebo Diamantové cesty. Mniši jsou svázáni více koncepty, čím vyšší úroveň přístupu, tím víc svobody. Obecně se dá říct, že buddhismus nedělá problém z ničeho, co lidem přináší dobré pocity a štěstí a co neubližuje druhým. Tělo slouží jako nástroj k dávání štěstí a k ochraně druhých i nás samotných. Takže na té nejvyšší úrovni, v Diamantové cestě, se učí a i prakticky udržuje přístup vycházející z toho, že buddha Šakjamuni nic nenařizoval a nezakazoval, pouze informoval co přináší utrpení a co štěstí. A ze sexuality prý výrazně nedoporučoval pouze incest. Pravděpodobně proto, že degraduje genetický fond, jak bylo patrno na šlechtických rodech, kde se rodové svazky udržovaly. Takže na nejvyšší úrovni buddhismu se z žádného druhu sexuality nedělá problém s tím, že samozřejmě platí, že člověk by měl dodržovat zákony civilizované společnosti, která obecně odmítá třeba pedofilii apod. Homosexualita sama je tak běžná, že jsem mnohokrát viděl, jak lama Ole dává požehnání párům kluků nebo holek a nikdo kolem se nijak nepodivoval.
Buddhistická tantrická praxe párového spojení nikdy normální součástí společenského života určitě nikde, ani v Tibetu, nebyla. Jde a vždy šlo o metody tajné v tom smyslu, že byly předávány jen nejpokročilejším praktikujícím. V nich totiž vůbec není sex cílem (jak je to často prezentováno a za „vysokými tantrickými metodami“ se skrývá pouze další způsob, jak někoho zmanipulovat prostě k sexu), ale prostředkem k prožití těch nejsilnějších energií těla a mysli. Jejich cílem není skvělý orgasmus, ale nic menšího než osvícení. Jde o meditaci, při které dochází opravdu k párovému spojení mezi mužem a ženou, přičemž oba musejí být velmi pokročilými praktikujícími na podobné úrovni realizace. Díky jejich spojení a využití nejsilnějších tělesných energií je efekt takové meditace velmi silný a rychlý. Pro velkou většinu lidí jde ovšem o čistou zajímavost, kterou v praxi nemohou nijak využít.
Sexuální energii transformují všechny meditace Diamantové cesty, protože všechny tantrické metody fungují komplexně. A transformace samozřejmě není potlačení. Takže na vnější úrovni by nemělo o potlačování jít. Lama Ole vždy radil najít si stejně náruživou partnerku nebo partnera. Pokud by jsi přesto chtěl meditaci s větším důrazem na transformaci touhy a chtění, jde o meditaci na rudého buddhu Neomezené světlo (skt. Amitábha, tib. Öpagme). To je přesně ta meditace, která se praktikuje jako příprava na phowu.
Na tak velkou energii jedna mantra ani jedna praxe nestačí. Jeden velký lama naší linie, Kalu rinpočhe, říkal, že kdybychom použili veškerou sexuální energii kterou máme pro práci s myslí, dosáhli bychom absolutního osvícení za půl roku :-) Asi budeš muset vytrvale praktikovat, pokud si chceš tak silného koně osedlat místo toho, aby on šéfoval tobě :-) Útěchou ti budiž to, že tímto sportem se zabýváme všichni a že jej zvládli jen ti nejlepší z našich učitelů. Není to opravdu žádná nízká meta. Co se týká sexuálních bloků, tak nejčastěji jde o různé podvědomé bloky vyvolané falešnou morálkou, která hrála roli v naší výchově, často ve spojení s různými tělesnými energetickými bloky. K těm mám stejnou radu jako k ovládání sexuality, protože v podstatě jde o totéž, akorát z jiného úhlu pohledu. Ten, kdo je v životě uvolněný a šťastný, má dostatek moudrosti a soucitu, funguje zpravidla dobře a uvolněně i v sexuálních záležitostech.
Každý má problém s něčím jiným. Holky často zase nechápou, jak může někdo mít problém s hněvem. Neřešil bych to. Důležité je praktikovat a rušivé emoce se rozpustí samy svou energií.
Asi tak, jako se staví k fotbalistům bebo hasičům. Prostě všechno je jen určitý druh karmy. Samo o sobě to nemá žádný význam pro rozvoj mysli. Jsou jen určité výchozí kvality, startovací čáry. Je jedno co nebo kdo jsi. Do určité míry. A to přesně do té, kdy jsi schopen (schopna?) pochopit, kde jsi a co chceš. A je úplně fuk, v jaké životní roli se v té chvíli nacházíš – můžeš být král nebo žebrák, spát s klukama nebo holkama (láska je láska :-), jíst květinky nebo celé půlky prasat. Důležité je určité idealistické nastavení mysli toužící po trvalém štěstí a určitý druh zralosti, která způsobí, že to štěstí nehledáš mimo sebe, že tak nějak víš, že máš sám klíče v ruce.
Buddha nemoralizoval a nekontroloval, kdo s kým spí. On jen říkal, která činnost přináší lidem štěstí podle zákona příčiny a následku a která utrpení. K sexu měl prý jen jedno doporučení – aby lidé nepěstovali incest. Kvůli ochraně genetického potenciálu. Příbuzenské množení mimo jiné způsobuje kumulaci vlastností, a to jak pozitivních, tak hlavně negativních a způsobuje degeneraci takové rodové linie, kmene atd.